Styď se!

28. září 2010 v 9:48 | Elis |  Tanec se psem
Znáte to...(líbí se mi používat tuhle frázi, svědčí o tom, že už má člověk alespoň něco málo za sebou). Jednou jste psa začali něco učit a měli jste k tomu docela slušně nakročeno, ale jelikož lidská trpělivost zná mezí, přestalo vás cvičení bavit a řekli jste "ten pes už toho stejně umí hodně, nemusí umět každou ptákovinu" (u mě je to tak s každým druhým cvikem - bohužel) a byl konec. Přesně takový příběh potkal i mě, klikr a Rory :-)
Povel Styď se! není zase tak složitý, minimálně tak nevypadá, ale nám zabrat dal. Učit jsme se ho začali už v létě v Podolí, kdy se nám Katka snažila vysvětlit jak to učila Waye. Zdálo se mi to jako dobrý způsob - a rozhodně to i je dobrý způsob, to bych ale nebyla já, kdybych psa nezmátla a neklikala za něco trochu jiného. Rory jsem trošku zmátla a odmítla se mnou tento prvek dále cvičit! :D
Dneska ráno jsem se probudila - pršelo, pršelo, já doma s angínou, Rory u dveří a přejížděla si packama přes čumák. Rychlostí blesku jsem vzala klikr a odměny a říkala jsem si "mám přece tak chytrého psa, proč nezkusit capturing"...než jsem se ale stihla vrátit, Rory už nic nedělala. Ale klikrovat - to chtěla! Nemohu vám přesně popsat jak a proč, ale obyčejným shapingem jsme to zvládli za 5 minut...teď Rory kde chodí, tam se stydí. :-)
 

Psi a kolo - proč ne?

25. září 2010 v 12:38 | Elis |  Jiné aktivity
Každý den se snažím pro psy vymyslet nějakou novou aktivitu, aby se nenudili a aby se odreagovali od stálých činností. Většinou se inspiruji na zahraničních webových stránkách nebo si čtu diskuzní fóra (a že toho jsou lidé schopni vymyslet mnoho:). Když se nad tím člověk pořádně zamyslí, může vykonávat se psem téměř jakýkoliv sport a jakoukoliv činnost, kterou dělají i lidé. Psi už posilují na gymnastických míčích, hrají fotbal a dokonce i doprovázejí své páníčky na cyklostezkách :-).
Ačkoliv jsou moji psi obeznámeni už s téměř každou blbostí, zrovna velkou kondicí se pyšnit nemohou (jaký pán, takový pes). Proto jsem se rozhodla, že udělám něco pro sebe i pro ně a začneme společně jezdit na kole.
O tento sport se pokoušela už před mnoha lety i moje sestra s naší erdelterierkou, ale skončila v nemocnici s více než jen rozbitým kolenem, proto jsem se poučila z jejích chyb a předem jsem popřemýšlela o bezpečnosti mé i psů.
Jízda na kole se psem nemá smysl: 

1. když chcete mít psa na vodíku a on je nezvladatelný (táhne...)

2. když chcete mít na volno psa, který je naprosto lhostejný a nezávislý (ignoruje vás i kolo)

Vždy je potřeba přizpůsobit jízdu na kole primárně psovi, popřemýšlet o jeho poslušnosti, spolehlivosti a fyzické kondici. Když bude pes na vodítku je třeba myslet na to, že bude nucen stále běžet, protože ho de facto potáhnete za sebou a můžete pěkně přestřelit, v horším případě pro vás pes prudce zabrzí a nehoda už je na světě!
Pokud chcete poprvé vyrazit na kolo, je lepší si to zkusit někde "nanečisto". Na zahradě, před domem - můžete totiž zjistit, že pes se kola bojí, odmítá běžet podél něj atp.
Nesmí se zapomenout také na to, že pro psa by tato činnost měla být hrou, nikoliv povinností, při které získá mnoho negativních zkušeností. Je potřebovat přistupovat ke každému psovi individuálně, nastavit hranice jeho výkonosti a postupně trasy prodlužovat. Je dobré vzít si sebou i misku s vodou - tu totiž potřebuje i pes s tou nejlepší kondicí na světě :-).

S Rorátkem na Řípu

28. srpna 2010 v 10:14 | Elis |  Výlety
V jeden krásný srpnovým den jsme se vydali s Rory na horu Říp. Frankie zůstal doma, protože 2 hlavy víc ví, a kdyby se tyhle dvě hlavy dostaly na Říp, nedopadlo by to dobře a rotunda svatého Jiří by možná nezůstala na svém místě :-).
Počasí se nám docela vydařilo, protože nebylo ani vedro, ani zima, trošku mrholilo, ale komu by to vadilo po těch hrozných tropických dnech. Když jsme dorazili na vrchol, sedli jsme si do tamější restaurace, kde se Rory pokusila zaútočit na číšnici, která mi nesla jídlo - ona je všeobecně zaujatá vůči jakékoliv doručovatelské službě, ať už se jedná o jídlo či poštu. Chvíli jsme se plácali nahoře a po půl hodině jsme šli zase zpátky. Když jsme sešli, byla na Rory vidět únava, což mě samozřejmě potěšilo :-)
 


Co máme rozdělané?

14. července 2010 v 22:17 | Elis |  Clicker training
Pomocí klikru jsme se hnuli v dogdancingu o pěkných pár kroků vpřed, před několika týdny jsme  ale začali s Rory navštěvovat kurzy Katky Lerlové (díky za ni!!!) ...I když jsme tam byli dohromady zatím asi 4x, tak i přesto mám pocit, že jsem se mnohem lépe naučila využívat potenciálu svého psa a mám z toho všeho velmi dobrý pocit.

Co máme tedy rozučené/doučené na klikr pod vedením Katky?

- PIVOTY 360 stupňů (prvek, který jsem byla líná učit psa už před rokem!!!, teď máme slušně nakročeno, učíme přes vyvýšené místo, kam se Rory musí postavit předníma tlapkama, zadní zůstavají na zemi a já na nï vyvíjím tlak ze stran, tudíž musí chodit dokola :-)

- HRABÁNÍ (pro Rory celkem složitý cvik vzhledem k tomu, že to není pes, který by vynikal přílišným zapálením pro věc, cvičíme také na target)

- DRŽENÍ HŮLKY (Rory je schopná hůlku držet za mé pomoci, sama to ještě nevybalancuje)

- OBLÍZNI SE! (capturing, takže velmi složité na soustředění, tady je spíš problém v paničce než v pejskovi:)

- ZVEDÁNÍ ZADNÍ PACKY (Rory mi už kolikrát prokázala, že tento cvik ovládá, ale pouze když si potřebuje protáhnout nohu, cvičíme pomocí vyvýšeného místa, kam se musí dostat pouze jednou zadní nohou)

- KŘÍŽENÍ PACEK VE STOJE (pro Rory je to upgrade, jelikož už je seznámena s tímto cvikem v leže, pouze dopilováváme :-)

O Frankiem

14. července 2010 v 19:18 | Elis |  Frankie

datum narození: 31. července 2009

plemeno: border kolie x  flat coated retrívra

zaměření: dogdancing, klikr, canisterapie

Frankie, často také nazývaný jako  Fee, Fífa, Frankoušek, Štěně nebo Blbeček;), je můj momentálně druhý pes, kterého jsem piplala od dvou měsíců jeho života. Je to hodně flegmatický a klidný pejsek, který ale velmi rád aportuje (nebo minimálně rád běhá za vším co se kutálí). Občas má energie na rozdávání a občas vypadá, že už se nikdy nezvedne. Je z 99% poslušný a rád se brodí v mělkých vodách - je skoro neplavec, po dvou tempech na čumák pod vodou.
Je to takový můj mazlíček, jak říká sestra - deka :-). Jeho povahu bych ani v nejmenším neměnila, i když jsem si původně brala tohoto psa s jinými úmysly, otevřela se mi cesta k novým aktivitám a nasbírala jsem díky němu spoustu nových zkušeností.



fee




O Rory

14. července 2010 v 18:49 | Elis |  Rory
datum narození: podzim 2008

plemeno: kříženec border teriera

zaměření: dogdancing, klikr

Rory, kterou často nazýváme i Rorátorem (viz název bogu), Rorátkem, Rorou nebo zkráceně Rooo, je můj opravdový první pes, kterému se věnuji prakticky výhradně jen já - cca od půl roku je pod mým dohledem :-).
Rory jsme si přivezli jako štěně z útulku, takže zvlášť ze začátku jsme s ní měli hodně problémů, jak ohledně výcviku, tak i ohledně její výchovy. Pomalu se z ní začal stávat notorický útěkář a pes, který doslova peče na své páníčky. A jelikož se mi zdálo, že Rory má neskutečně moc energie, kterou jsme nebyli schopni vybít (možná i příčina jejích věčných útěků), začali jsme trénovat dogdancing. Nejprve jen tak doma pro zábavu, ale úplně jiný směr to nabralo v okamžiku, kdy jsme začali docházet na pravidelné tréninky. Během roku se Rory změnila k nepoznání, vytvořilo se mezi námi úžasné pouto. Já důvěřuji jí a ona mně (alespoň většinou :). Ona by byla tou pomyslnou "věcí", kterou bych si sebou vzala na pustý ostrov.
A právě především jí je věnován tento blog, měly by zde být zaznamenány její úspěchy i neúspěchy, kroky vpřed i přešlápnutí vedle :-))


ráá

O nás

14. července 2010 v 13:44 | Elis |  O nás
Tento blog (jeden z mnoha) by měl být věnovaný nejen  mým psům nebo lidem co nám fandí či sem zavítají jen úplnou náhodou, ale také mně :-). Zní to egoisticky, ale člověk si pak lépe utřídí myšlenky, když si může i počase přečíst v čem uspěl a co prožil. Také si lépe uvědomí chyby, které za tu dobu napáchal a může zpytovat svědomí.
Se psy však většinou prožívá ty nejlepší chvíle života. Abych to shrnula, má smečka se skládá z 2 kusů kvalitních vořechů, se kterými se snažím pracovat jak jen to jde.
Prvním z nich je Rory, má skoro tříletá fenka křížená s border terierem. Je to pejsek původem z útulku a není dne, kdy bych litovala, že jsem si ji přivezla :-). Velmi intenzivně (pokud zrovna nelenošíme) se věnujeme dogdancingu, tanci se psem...říkejte tomu jak chcete ;) (více v sekci Rory)
Mým druhým psem je Frankie, přezdívaný Štěně. Je to zatím roční pejsek, kříženec border kolie a flat coated retrívra. I přesto, že mám v sobě tato plemena je velmi klidný a spolehlivý, a to je důvod proč si ho cením ze všeho nejvíce. Nejradši leží (hlavně v létě, protože s jeho kožichem to jinak nejde :-), ale i Frankie má slušné základy dogdancingu a naším největším cílem je složit canisterapeutické zkoušky!

Kam dál