Září 2010

Styď se!

28. září 2010 v 9:48 | Elis |  Tanec se psem
Znáte to...(líbí se mi používat tuhle frázi, svědčí o tom, že už má člověk alespoň něco málo za sebou). Jednou jste psa začali něco učit a měli jste k tomu docela slušně nakročeno, ale jelikož lidská trpělivost zná mezí, přestalo vás cvičení bavit a řekli jste "ten pes už toho stejně umí hodně, nemusí umět každou ptákovinu" (u mě je to tak s každým druhým cvikem - bohužel) a byl konec. Přesně takový příběh potkal i mě, klikr a Rory :-)
Povel Styď se! není zase tak složitý, minimálně tak nevypadá, ale nám zabrat dal. Učit jsme se ho začali už v létě v Podolí, kdy se nám Katka snažila vysvětlit jak to učila Waye. Zdálo se mi to jako dobrý způsob - a rozhodně to i je dobrý způsob, to bych ale nebyla já, kdybych psa nezmátla a neklikala za něco trochu jiného. Rory jsem trošku zmátla a odmítla se mnou tento prvek dále cvičit! :D
Dneska ráno jsem se probudila - pršelo, pršelo, já doma s angínou, Rory u dveří a přejížděla si packama přes čumák. Rychlostí blesku jsem vzala klikr a odměny a říkala jsem si "mám přece tak chytrého psa, proč nezkusit capturing"...než jsem se ale stihla vrátit, Rory už nic nedělala. Ale klikrovat - to chtěla! Nemohu vám přesně popsat jak a proč, ale obyčejným shapingem jsme to zvládli za 5 minut...teď Rory kde chodí, tam se stydí. :-)

Psi a kolo - proč ne?

25. září 2010 v 12:38 | Elis |  Jiné aktivity
Každý den se snažím pro psy vymyslet nějakou novou aktivitu, aby se nenudili a aby se odreagovali od stálých činností. Většinou se inspiruji na zahraničních webových stránkách nebo si čtu diskuzní fóra (a že toho jsou lidé schopni vymyslet mnoho:). Když se nad tím člověk pořádně zamyslí, může vykonávat se psem téměř jakýkoliv sport a jakoukoliv činnost, kterou dělají i lidé. Psi už posilují na gymnastických míčích, hrají fotbal a dokonce i doprovázejí své páníčky na cyklostezkách :-).
Ačkoliv jsou moji psi obeznámeni už s téměř každou blbostí, zrovna velkou kondicí se pyšnit nemohou (jaký pán, takový pes). Proto jsem se rozhodla, že udělám něco pro sebe i pro ně a začneme společně jezdit na kole.
O tento sport se pokoušela už před mnoha lety i moje sestra s naší erdelterierkou, ale skončila v nemocnici s více než jen rozbitým kolenem, proto jsem se poučila z jejích chyb a předem jsem popřemýšlela o bezpečnosti mé i psů.
Jízda na kole se psem nemá smysl: 

1. když chcete mít psa na vodíku a on je nezvladatelný (táhne...)

2. když chcete mít na volno psa, který je naprosto lhostejný a nezávislý (ignoruje vás i kolo)

Vždy je potřeba přizpůsobit jízdu na kole primárně psovi, popřemýšlet o jeho poslušnosti, spolehlivosti a fyzické kondici. Když bude pes na vodítku je třeba myslet na to, že bude nucen stále běžet, protože ho de facto potáhnete za sebou a můžete pěkně přestřelit, v horším případě pro vás pes prudce zabrzí a nehoda už je na světě!
Pokud chcete poprvé vyrazit na kolo, je lepší si to zkusit někde "nanečisto". Na zahradě, před domem - můžete totiž zjistit, že pes se kola bojí, odmítá běžet podél něj atp.
Nesmí se zapomenout také na to, že pro psa by tato činnost měla být hrou, nikoliv povinností, při které získá mnoho negativních zkušeností. Je potřebovat přistupovat ke každému psovi individuálně, nastavit hranice jeho výkonosti a postupně trasy prodlužovat. Je dobré vzít si sebou i misku s vodou - tu totiž potřebuje i pes s tou nejlepší kondicí na světě :-).